... Člověk je vržen do světa, jenž je určen třemi, v jeho nitru se protínajícími osami. Ty dvě, horizontální, jsou nám důvěrně známé. Zakotvují nás pevně v hmotném světě. Třetí, vertikální osa naplňuje naši duši věčnými otázkami. Je spojením mezi nebem a zemí, naší hmotnou existencí a něčím, co ji přesahuje a dává jí hlubší smysl. Každý z nás nalézá občas ve svém životě onu silnou chvíli, kdy si plně uvědomuje posvátnost kteréhokoliv místa na němž stojí, pevně zabořen do země, obklopen oceánem, vodou, nad hlavou nebe, vzduch a z něj sestupující oheň – symbol nejen božský, očistný a stvořitelský, ale i démonický a spalující. Oheň jako jediný živel, který jsme schopni stvořit je proto pevně svázán s mýtickonáboženskými hodnotami a s tvořivou imaginací. Je vždy obrazem nové živoucí myšlenky, věčnosti, opakem smrti a temnoty... A tak jako je člověk určen svou hmotnou existencí k tomu, aby zhmotňoval myšlenky a uváděl je do horizontálního světa, tak i výstava VULCANALIA je prozatím skromným obrazem lidského směřování od plamene k alchymii a hermetismu, od symbolu ke komplikovanému ohněstrojnému umění. Je několikerým zastavením v této oblasti efemerní tvorby... více zde (dokument v PDF 352kB)